Není nic krásnějšího než stát v jarním povětří někde osaměle v polích a poslouchat skřivany. Pocit je to dokonalý, můžeme-li před sebou i na horizontu pohladit očima chundelaté zelenající se remízky a krásné, samostatně stojící stromy. Co ty hruško v poli stojíš? Kdyby hruška rostla v hloubi lesa, kromě včel o ni nikdo pohledem nezavadí. Pro les nevidíme strom. Krajina je krásná i v rovinách a nížinách. Kdo však na procházky vyhledává jen vzdálené lesnaté kopce, neví o tom nic.

Více pěkného počtení na inspirativním webu: http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/stromy-v-polich

Foto: Naše krásná lipová alej, nad kterou skřivani také zpívají :).