Dobrý den,

Dobrý den, paní Dražská, dobrý den, všichni ostatní,

děkuji za Váš upřímný zájem o dění kolem nás a zvláště pak za Váš zájem o „kvalitu“ přírody kolem nás.
Jsem správcem objektu bývalého kláštera ve Svatém Janu pod Skalou a jsem také zastupitelem obce tamtéž.

Nejsem odborník na zdejší geologii a hydrogeologii, ale velmi si cením poctivého a dlouholetého výzkumu pana Bruthanse a jemu podobných lidí.
Zdejší krasové vody se vyznačují tím, že jejich vsakovací prostor zabírá přibližně 7 km2.
Před pár lety jsem měl snahu řešit problém s postupným znečišťováním zdejších vod, ale toto (velikost) byl zásadní problém.
Chtěl jsem zkusit iniciovat vytvoření ochranného pásma tohoto významného zdroje vody, ale nechal jsem se odradit hned na začátku.
Mrzí mě to, ale chránit zdejší zdroj je problematické z mnoha důvodů.

O to více chci být případně nápomocen k řešení problematiky ČOV v Bubovicích.
Mohu-li být něčím užitečný, dejte mi, prosím, vědět. Existují totiž vážné obavy, že i studna současné Svatojánské koleje, která je v areálu kláštera, může být krasovou vodou ovlivňována.

Přinejmenším si vám dovoluji poslat jeden z posledních podrobných rozborů zdejší vody, který je sice již rok starý, ale v případě potřeby mohu sehnat i novější. Díky dlouhodobému dohledu Českého hydrometeorologickému ústavu máme možnost sledovat velmi podrobné rozbory několika set parametrů.

Dále si dovoluji zmínit, že mezi konzumenty či „obdivovatele“ zdejší vody patří mnoho rozličných lidí. Jsou mezi nimi i tací, kteří nabízejí své služby či finance v případě, že bychom chtěli či potřebovali s něčím pomoci. To je obvykle zmiňováno v přímé souvislosti s vývěrem jako takovým, ale možná by slyšeli i na prosbu, která by souvisela s možným původcem znečištění. Nemohu za ně nic slíbit, ale případně je mohu oslovit. Přibližně deset z nich dávám do skryté kopie tohoto mailu a nechám na jejich uvážení, zda chtějí případně přispět do debaty s námi všemi nebo zda se chtějí nějak zapojit či nikoliv.

S pozdravem

Michal Šedivý

Dobrý den,

Dovolte mi, abych reagoval na email a diskuzi, která tady vzniká, zejména pak ke žlutě podbarvené stati.

Společnost LM z dlouhodobého hlediska monitoruje situaci při vlastní těžbě vápenců tak, aby hornickou činností byl vliv na okolí co nejmenší.

V prvé řadě probíhá monitoring hladiny podzemních vod v okolí lomu Čeřinka. Sběr dat z této oblasti je dlouhodobý a jeho cílem je monitorovat stav hladiny spodních vod a jeho případné ovlivnění. Výsledky režimního měření jsou k dispozici u starostky obce Bubovice (provádí fy. GET, s.r.o. Praha).

Dále probíhá kontinuální měření seizmiky prováděných odstřelů v lomu. Seizmografy jsou umístěné v Bubovicích i Kozolupech. Vyhodnocení se provádí jedenkrát do roka. I zde lze říci, že je měření dlouhodobé a provádí se cca 6-7 let. I tyto výsledky jsou zasílány na zástupce příslušných obcí (provádí RNDr. Bohumil Svoboda). Lze tedy podklady vyžádat u zástupců obce.

K vlastnímu provádění trhacích prací musím říci, že v současné době probíhají trhací práce zejména ve východní části lomu (nejblíže k obci Kozolupy a naopak nejvzdáleněji k obci Bubovice). Vlastní vnímání z provedených clonových odstřelů je u každého člověka jiné a záleží na jeho citlivosti.

Z kontinuálních měření posledních let nevyplývá, že by provedené odstřely překračovaly normy týkající se vlivu seizmiky na stavby. Mnohdy na budovách vznikají praskliny, které jsou ovlivněné charakterem podloží nebo kvalitou prováděných stavebních prací při realizaci výstavby domů.

To, do jaké míry je ovlivněné krasové podloží vlivem naší činnosti a zejména změny toku potoka, je velice těžké říci a odhadnout. K tomu je asi potřeba více odborných měření na úrovni geologie resp. hydrogeologie.

Děkuji.

S přátelským pozdravem

Ing. Bc. Radim Lex

Jednatel společnosti

Dobrý den všem zapojeným do mailové diskuze, vážení,

dovolíme si reagovat z pohledu ochrany přírody a krajiny za naše pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Ohlas konference k 50. výročí vyhlášení  CHKO Český kras nás těší a to i reakce a nové podněty, které zde byly v odpovědích na mail paní M. Dražské prezentovány.

Pro připomenutí uvádím, že vyvolaná diskuze se vztahuje k přednášce doc. Jiřího Bruthanse z Přírodovědecké fakulty UK V Praze, který provedl stopovací zkoušku (fluoresceinový test) ve ztrátových úsecích Bubovického potoka. Jeho tým tak potvrdil souvislost vod infiltrovaných v povodí Bubovického potoka s vývěrem vod ve Sv. Janu pod Skalou.  Tento pramen je dlouhodobě sledován  Českým hydrometeorologickým ústavem a dle poskytnutých dat víme, že ve sledovaném období  byly překračovány limity pitné vody pro dusičnany, nalezeny koliformní bakterie nebo pesticidy a jejich metabolity. Není zde zjevná souvislost s vybudováním mokřadů ani změnou nakládání s odpadními vodami. Z uvedeného výzkumu také vyšlo, že jen několik nespecifikovaných procent, v řádu jednotek, tvoří v pramenné směsi voda z povodí Bubovického potoka. Je tedy na místě zdroje znečištění hledat v oblasti obce Bubovice a dále zejména na zemědělské půdě v okolí.

Problematikou kvality vody se AOPK ČR dlouhodobě zabývá – aktuálně je řešena „Studie proveditelnosti opatření vedoucích ke zlepšení kvality vody na vybraných vodních tocích v CHKO Křivoklátsko, CHKO Český kras a CHKO Brdy.“ Mezi cíle studie patří mimo jiné, identifikovat druhy znečištění, které významně ovlivňují kvalitu vody a navrhnout opatření, která tato znečištění sníží nebo úplně odstraní. Řešitelem je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) a kromě Bubovického povodí se týká i dalších zjevně znečištěných toků na území chráněné krajinné oblasti Český kras.

Jsme si vědomi citlivosti krasové oblasti, kde se z vody povrchové rychle stává podzemní a vzápětí zase povrchová. Riziko šíření kontaminace je zde vyšší z důvodu propustného podloží a promísení s podzemní vodou i ve značných hloubkách.  S kvalitou i kvantitou vody vyvstává problém nejen pro ochranu přírody, ale zejména pro všechny subjekty v oblasti závislé na tomto základním zdroji.
Děkujeme paní Dražské za podnět a Vám ostatním za reakci. Jednoznačně zde potvrzujete, že je potřebná široká spolupráce při řešení tohoto problému, při získávání finančních prostředků, při přípravě účinných opatření a dodržování legislativy. V dalších krocích bude nezbytné také přijmout určitá omezení a zabývat se i osvětou na odborných a vědeckých pokladech a informacích.

V tuto chvíli domlouváme a připravujeme jednání s obcemi a provozovatelem ČOV (VaK Beroun) nad průběžnými výsledky studie, kde budeme hledat přijatelná řešení ke zlepšení kvality vody v povodí Bubovického potoka. Jak zde již bylo uvedeno, je ve hře více možností řešení současné situace a jejich kombinace. Odborná jednání budou probíhat také mezi zástupci AOPK ČR, VÚMOP a VaK Beroun k technologickým postupům a novým možnostem zlepšení stavu. Do těchto jednání postupně zapojíme i další instituce a odborníky a také hospodářské subjekty a příslušné úřady v území.

Prosím tedy, nepředbíhejme v diskuzní rovině řešení odborných témat. Děkuji za Váš zájem a vstřícný a konstruktivní přístup a rádi rozvineme další spolupráci nad konkrétními návrhy řešení.

S pozdravem,

RNDr. František Pojer
Oddělení Správa CHKO Český kras
Vedoucí oddělení

odpověď 5: starosta obce Sv. Jan pod Skalou ze dne 11.11. 2022

Dobrý den, také děkuji za zájem o kvalitu zdejších vod a za podněty do diskuze.

Na dotaz Vladimíra Zeleného, proč se místo stavby vlastní ČOV Bubovice rovnou nepřipojily na existující ČOV v Janské mohu sdělit, že na Janské je už téměř vyčerpána kapacita ČOV a obec Loděnice nechce slyšet ani o připojení nových patnácti domů, které se plánují v Sedlci, přestože to takto stanoví platný územní plán naší obce z roku 2014. K plánu se sousední obce jistě měly možnost vyjádřit a zjevně tento jej obec Loděnice nerozporovala.  Dnes je ale situace jiná, probíhá a plánuje se další výstavba a Loděnice si logicky přednostně rezervuje kapacitu pro své obyvatele a firmy.

V souvislosti s vodou chci také připomenout plánovanou stavbu železničního tunelu Praha – Beroun. Stavba má mít velkou prioritu a bude představovat velké riziko hlavně z hlediska ochrany podzemních vod. Proběhl už jakýsi předběžný hydrogeologický průzkum v Sedlci a na Záhrabské, ale ten byl opravdu hodně zběžný – prakticky jen rozhovory s těmi, které zastihli v jednom víkendu koncem prázdnin. Máme z této megalomanské stavby veliké obavy, ale SZ nás má snahu ujišťovat, že dnešní tunelářské technologie téměř vylučují ovlivnění spodních vod. Myslím, že v krasové oblasti je toto tvrzení hodně odvážné až zavádějící….

Zástupci Správy železnic nám mají příští týden prezentovat prvotní závěry HG průzkumu a já bud velice rád, když při ochraně našich vodních zdrojů (a tedy nejzákladnějších zájmů obyvatel) najdeme oporu také na kraji, u městského úřadu v Berouně, u CHKO a ve vědecky doložených faktech a studiích.

S pozdravem

Jiří Bouček

starosta obce

odpověď 6: ředitel společnosti VAK Beroun ze dne 13.11. 2022

Dobrý den.

Nepovažuji e-mailovou korespondenci za vhodné fórum k řešení takto zásadních otázek, proto se nebudu k podnětům a názorům, které zazněly v této konverzaci, vyjadřovat zde.

Pokud budeme přizváni k osobnímu jednání, rádi se jako provozovatel ČOV zúčastníme. Pro jakékoliv zásahy do provozu nebo technologie čistírny odpadních vod je ovšem zcela zásadní rozhodnutí vlastníka ČOV, kterým je obec Bubovice.

CzWA, odborná skupina Vodárenství,  pořádala minulý měsíc webinář Krasové vody, kde mj. zazněla i přednáška doc. Bruthanse. V případě zájmu lze shlédnout záznam webináře na následujícím odkazu: (1) Voda v krasu – YouTube

S pozdravem

Jiří Paul

ředitel společnosti