Vývěr vody ve Svaté Janu
U příležitosti výročí 50-ti let CHKO se konala konference ve Svatém Janu pod Skalou. Jeden příspěvek pojednával o tom, že odpadní voda z Bubovic znečišťuje svatojánský pramen. To byla pro nás nová informace, a proto jsme ji předali e-mailem dne 9.11.2022 (viz níže) těmto adresátům: obec Bubovice, obec Svatý Jan, CHKO Český kras, VAK Beroun, Lomy Mořina, občané Bubovic.
Níže jsou uvedena i stanoviska všech důležitých osob, které se do diskuze zapojily:
1: aktivní bubovický občan 
2: správce svatojánského kláštera, zastupitel obce Sv. Jan pod Skalou
3: jednatel Lomy Mořina 
4: vedoucí Správy CHKO Český kras 
5: starosta obce Sv. Jan pod Skalou 
6: ředitel společnosti VAK Beroun 
Vyjádření naší obce Bubovice mezi nimi bohužel nebylo.
Hezký den všem,
ve čtvrtek jsem se zúčastnila konference CHKO, kde jsem se z příspěvku pana Bruthanse dozvěděla, že Bubovický potok již neteče ve svém původním korytu směrem k Srbsku, ale propadá se a poté se objevuje ve Sv. Jánu. Zjistili to průkazně – stopovací zkouškou. Voda z Bubovického potoka se tak objevuje i v pramenu u svatojánského kostela, kam si pro ni lidé speciálně jezdí, protože ji považují za léčivou. Bohužel bylo konstatováno její znečištění látkami, za které je zodpovědné působení sídelního člověka (viz přiložené stránky z prezentace pana Bruthanse), že by měla být prohlášena za nepitnou. To je jistě špatná zpráva, kterou bychom se měli vážně zabývat.
Vzhledem k tomu, že v současné době teče do Bubovického potoka i voda přímo z čističky (která byla v minulosti právě kvůli ochraně krasových vod odváděna potrubím do Loděnice, které ale pro jeho časté poruchy přestalo být využíváno) je zřejmé, že osídlení Bubovic přispívá značnou měrou k tomuto znečištění. To je myslím vážný důvod se zamyslet nad tím, jak tuto situaci zlepšit.
Ráda bych tímto obnovila diskuzi o možnostech dočištění našich odpadních vod:
1) umístěním dočišťovacího prvku přímo pod čističkou odpadních vod v Bubovicích;
2) vytvořením dalšího mokřadu v prostoru bývalého středověkého rybníka pod dolním mokřadem;
3) vytvoření kontrolních mechanismů, které zajistí, že do potoka nebudou vypouštěny ani jiné odpadní vody z obce Bubovice.
Přestože není zcela jasné, proč došlo ke změně toku Bubovického potoka, jednou z možností je změna podloží vlivem odstřelů v nedalekém lomu Čeřinka, které v poslední době opět výrazně zesílily – zase se nám třesou domy a dochází k jejich poškozování, takže je pravděpodobné, že může být dotčeno i křehké krasové podloží, stejně tak jako systémy v něm uložené. Proto tyto informace sdílím i jednatelům společnosti Lomy Mořina.
Kvalita vody je pro zdraví přírody a tedy i člověka, jenž je její součástí, nesmírně důležitá, což všichni víme. Naše znalosti i technické možnosti jsou už dnes na takové úrovni, že jsme schopni naše škodlivé působení minimalizovat. Proto spojme síly a realizujme ta nejlepší opatření, abychom neškodili přírodě ani nepoškozovali naše kulturní dědictví.
S přáním pěkného dne
Martina Dražská
předsedkyně spolku Bubocentrum, z.s.
odpověď 1: aktivní bubovický občan ze dne 9.11. 2022

Dobrý den,

souhlasím s návrhy Martiny Dražské s tím, že si dovoluji připojit k bodům jejího návrhu své připomínky:
K bodu 1):
umístění umístění dočišťovacího prvku přímo pod čističkou odpadních vod v Bubovicích navrhujeme (především Bubocentrum) již od roku 2017.
Řešením by mohlo  být i použití několika, sériově řazených, zemních filtrů, např. EKOCIS, či jiných.
Především  je třeba kvalifikovaně prověřit zda provozovatel stávající čističky ji provozuje kompetentně a nemůže-li být, ale spíše nemělo-li být, použito kvalitnější a spolehlivější technologie  ke zlepšení jím vypouštěné „přečištěné“ odpadní vody. Nebo zamezení jejího vypouštění do potoka vůbec. A odvádět všechnu vodu z čističky do čističky v Loděnicích.
Proč tomu tak od začátku není?
K bodu 2):
využití bývalého středověkého rybníka pod Dolním mokřadem se skutečně nabízí cíleně vyprojektovat a vybudovat jako „zemní čističku“  Je to však to pravé místo?
Není mi totiž jasné a asi se to zatím kvalifikovaně nezjistilo,  kde mizí všechna voda, nebo část vody z Bubovického potoka do podloží a směřuje pak do Svatého Jána.
Je to :
*  mezi ulicí Na hrázi a Horním mokřadem ?
*  mezi Horním mokřadem a Dolním mokřadem ?
*  mezi Dolním mokřadem a vstupem potoka na Mužíkovu loukou ?
*  na Mužíkově louce a mezi ní Bubovickým vodopádem ?
Stálo by za to také zjistit, zdali  je to přímo jen voda z Bubovického potoka, která kontaminuje vodu  ve Svatém Jánu.
Zdrojů kontaminované vody může být v Bubovicích více, mimo potok a její cesta vede pak přímo  podzemím, například pod  částí obce V Hlubotocích.  A zřejmě nejen z této části.
Stávající potok odvádí především povrchovou vodu pouze z tří částí obce:  z prostoru pod Branžovy, z části obce pod letištěm a svahů východní části Čeřinky (u hřbitova).
To vedlo k úvahám,  že  se do „zázračné“ vody ve Svatém Jánu dostávají  látky z hnojiv desítky let používaných  ve výše zmíněných prostorech.  A ty se z Bubovic do Svatého Jána  pak složitým podložím dostávají asi za 15 let… dále poznámka níže k bodu 3).
K bodu 3)
přísná kontrola „přečištěné“ odpadní vody z čističky měla být prováděna  kompetentními státními orgány hned po spuštění čističky do provozu. Je přece v CHKO?
Určitě by mělo být  provedeno pátrání po dalších zdrojích znečištění podzemních vod v Bubovicích, než jen z čističky.
A nebát se použít  legislativní a donucovací prostředky, které zajistí, že do potoka nebudou soukromými  a ani obchodními subjekty přímo, přes půdu, dodávány škodliviny z jejich činnosti nebo z jejich odpadních vod, spíše, než ty z čističky. To se týká celého katastru obce.
S pozdravem,
Ing. Vladimír Zelený
602 204 683
odpověď 2: správce svatojánského kláštera, zastupitel obce ze dne 10.11. 2022

Dobrý den, paní Dražská, dobrý den, všichni ostatní,

děkuji za Váš upřímný zájem o dění kolem nás a zvláště pak za Váš zájem o „kvalitu“ přírody kolem nás.
Jsem správcem objektu bývalého kláštera ve Svatém Janu pod Skalou a jsem také zastupitelem obce tamtéž.

Nejsem odborník na zdejší geologii a hydrogeologii, ale velmi si cením poctivého a dlouholetého výzkumu pana Bruthanse a jemu podobných lidí.
Zdejší krasové vody se vyznačují tím, že jejich vsakovací prostor zabírá přibližně 7 km2.
Před pár lety jsem měl snahu řešit problém s postupným znečišťováním zdejších vod, ale toto (velikost) byl zásadní problém.
Chtěl jsem zkusit iniciovat vytvoření ochranného pásma tohoto významného zdroje vody, ale nechal jsem se odradit hned na začátku.
Mrzí mě to, ale chránit zdejší zdroj je problematické z mnoha důvodů.

O to více chci být případně nápomocen k řešení problematiky ČOV v Bubovicích.
Mohu-li být něčím užitečný, dejte mi, prosím, vědět. Existují totiž vážné obavy, že i studna současné Svatojánské koleje, která je v areálu kláštera, může být krasovou vodou ovlivňována.

Přinejmenším si vám dovoluji poslat jeden z posledních podrobných rozborů zdejší vody, který je sice již rok starý, ale v případě potřeby mohu sehnat i novější. Díky dlouhodobému dohledu Českého hydrometeorologickému ústavu máme možnost sledovat velmi podrobné rozbory několika set parametrů.

Dále si dovoluji zmínit, že mezi konzumenty či „obdivovatele“ zdejší vody patří mnoho rozličných lidí. Jsou mezi nimi i tací, kteří nabízejí své služby či finance v případě, že bychom chtěli či potřebovali s něčím pomoci. To je obvykle zmiňováno v přímé souvislosti s vývěrem jako takovým, ale možná by slyšeli i na prosbu, která by souvisela s možným původcem znečištění. Nemohu za ně nic slíbit, ale případně je mohu oslovit. Přibližně deset z nich dávám do skryté kopie tohoto mailu a nechám na jejich uvážení, zda chtějí případně přispět do debaty s námi všemi nebo zda se chtějí nějak zapojit či nikoliv.

S pozdravem

Michal Šedivý

odpověď 3: jednatel Lomy Mořina ze dne 10.11. 2022

Dobrý den,

Dovolte mi, abych reagoval na email a diskuzi, která tady vzniká, zejména pak ke žlutě podbarvené stati.

Společnost LM z dlouhodobého hlediska monitoruje situaci při vlastní těžbě vápenců tak, aby hornickou činností byl vliv na okolí co nejmenší.

V prvé řadě probíhá monitoring hladiny podzemních vod v okolí lomu Čeřinka. Sběr dat z této oblasti je dlouhodobý a jeho cílem je monitorovat stav hladiny spodních vod a jeho případné ovlivnění. Výsledky režimního měření jsou k dispozici u starostky obce Bubovice (provádí fy. GET, s.r.o. Praha).

Dále probíhá kontinuální měření seizmiky prováděných odstřelů v lomu. Seizmografy jsou umístěné v Bubovicích i Kozolupech. Vyhodnocení se provádí jedenkrát do roka. I zde lze říci, že je měření dlouhodobé a provádí se cca 6-7 let. I tyto výsledky jsou zasílány na zástupce příslušných obcí (provádí RNDr. Bohumil Svoboda). Lze tedy podklady vyžádat u zástupců obce.

K vlastnímu provádění trhacích prací musím říci, že v současné době probíhají trhací práce zejména ve východní části lomu (nejblíže k obci Kozolupy a naopak nejvzdáleněji k obci Bubovice). Vlastní vnímání z provedených clonových odstřelů je u každého člověka jiné a záleží na jeho citlivosti.

Z kontinuálních měření posledních let nevyplývá, že by provedené odstřely překračovaly normy týkající se vlivu seizmiky na stavby. Mnohdy na budovách vznikají praskliny, které jsou ovlivněné charakterem podloží nebo kvalitou prováděných stavebních prací při realizaci výstavby domů.

To, do jaké míry je ovlivněné krasové podloží vlivem naší činnosti a zejména změny toku potoka, je velice těžké říci a odhadnout. K tomu je asi potřeba více odborných měření na úrovni geologie resp. hydrogeologie.

Děkuji.

S přátelským pozdravem

Ing. Bc. Radim Lex

Jednatel společnosti

 

odpověď 4: vedoucí Správy CHKO Český kras ze dne 11.11. 2022

Dobrý den všem zapojeným do mailové diskuze, vážení,

dovolíme si reagovat z pohledu ochrany přírody a krajiny za naše pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Ohlas konference k 50. výročí vyhlášení  CHKO Český kras nás těší a to i reakce a nové podněty, které zde byly v odpovědích na mail paní M. Dražské prezentovány.

Pro připomenutí uvádím, že vyvolaná diskuze se vztahuje k přednášce doc. Jiřího Bruthanse z Přírodovědecké fakulty UK V Praze, který provedl stopovací zkoušku (fluoresceinový test) ve ztrátových úsecích Bubovického potoka. Jeho tým tak potvrdil souvislost vod infiltrovaných v povodí Bubovického potoka s vývěrem vod ve Sv. Janu pod Skalou.  Tento pramen je dlouhodobě sledován  Českým hydrometeorologickým ústavem a dle poskytnutých dat víme, že ve sledovaném období  byly překračovány limity pitné vody pro dusičnany, nalezeny koliformní bakterie nebo pesticidy a jejich metabolity. Není zde zjevná souvislost s vybudováním mokřadů ani změnou nakládání s odpadními vodami. Z uvedeného výzkumu také vyšlo, že jen několik nespecifikovaných procent, v řádu jednotek, tvoří v pramenné směsi voda z povodí Bubovického potoka. Je tedy na místě zdroje znečištění hledat v oblasti obce Bubovice a dále zejména na zemědělské půdě v okolí.

Problematikou kvality vody se AOPK ČR dlouhodobě zabývá – aktuálně je řešena „Studie proveditelnosti opatření vedoucích ke zlepšení kvality vody na vybraných vodních tocích v CHKO Křivoklátsko, CHKO Český kras a CHKO Brdy.“ Mezi cíle studie patří mimo jiné, identifikovat druhy znečištění, které významně ovlivňují kvalitu vody a navrhnout opatření, která tato znečištění sníží nebo úplně odstraní. Řešitelem je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) a kromě Bubovického povodí se týká i dalších zjevně znečištěných toků na území chráněné krajinné oblasti Český kras.

Jsme si vědomi citlivosti krasové oblasti, kde se z vody povrchové rychle stává podzemní a vzápětí zase povrchová. Riziko šíření kontaminace je zde vyšší z důvodu propustného podloží a promísení s podzemní vodou i ve značných hloubkách.  S kvalitou i kvantitou vody vyvstává problém nejen pro ochranu přírody, ale zejména pro všechny subjekty v oblasti závislé na tomto základním zdroji.
Děkujeme paní Dražské za podnět a Vám ostatním za reakci. Jednoznačně zde potvrzujete, že je potřebná široká spolupráce při řešení tohoto problému, při získávání finančních prostředků, při přípravě účinných opatření a dodržování legislativy. V dalších krocích bude nezbytné také přijmout určitá omezení a zabývat se i osvětou na odborných a vědeckých pokladech a informacích.

V tuto chvíli domlouváme a připravujeme jednání s obcemi a provozovatelem ČOV (VaK Beroun) nad průběžnými výsledky studie, kde budeme hledat přijatelná řešení ke zlepšení kvality vody v povodí Bubovického potoka. Jak zde již bylo uvedeno, je ve hře více možností řešení současné situace a jejich kombinace. Odborná jednání budou probíhat také mezi zástupci AOPK ČR, VÚMOP a VaK Beroun k technologickým postupům a novým možnostem zlepšení stavu. Do těchto jednání postupně zapojíme i další instituce a odborníky a také hospodářské subjekty a příslušné úřady v území.

Prosím tedy, nepředbíhejme v diskuzní rovině řešení odborných témat. Děkuji za Váš zájem a vstřícný a konstruktivní přístup a rádi rozvineme další spolupráci nad konkrétními návrhy řešení.

S pozdravem,

RNDr. František Pojer
Oddělení Správa CHKO Český kras
Vedoucí oddělení

odpověď 5: starosta obce Sv. Jan pod Skalou ze dne 11.11. 2022

Dobrý den, také děkuji za zájem o kvalitu zdejších vod a za podněty do diskuze.

Na dotaz Vladimíra Zeleného, proč se místo stavby vlastní ČOV Bubovice rovnou nepřipojily na existující ČOV v Janské mohu sdělit, že na Janské je už téměř vyčerpána kapacita ČOV a obec Loděnice nechce slyšet ani o připojení nových patnácti domů, které se plánují v Sedlci, přestože to takto stanoví platný územní plán naší obce z roku 2014. K plánu se sousední obce jistě měly možnost vyjádřit a zjevně tento jej obec Loděnice nerozporovala.  Dnes je ale situace jiná, probíhá a plánuje se další výstavba a Loděnice si logicky přednostně rezervuje kapacitu pro své obyvatele a firmy.

V souvislosti s vodou chci také připomenout plánovanou stavbu železničního tunelu Praha – Beroun. Stavba má mít velkou prioritu a bude představovat velké riziko hlavně z hlediska ochrany podzemních vod. Proběhl už jakýsi předběžný hydrogeologický průzkum v Sedlci a na Záhrabské, ale ten byl opravdu hodně zběžný – prakticky jen rozhovory s těmi, které zastihli v jednom víkendu koncem prázdnin. Máme z této megalomanské stavby veliké obavy, ale SZ nás má snahu ujišťovat, že dnešní tunelářské technologie téměř vylučují ovlivnění spodních vod. Myslím, že v krasové oblasti je toto tvrzení hodně odvážné až zavádějící….

Zástupci Správy železnic nám mají příští týden prezentovat prvotní závěry HG průzkumu a já bud velice rád, když při ochraně našich vodních zdrojů (a tedy nejzákladnějších zájmů obyvatel) najdeme oporu také na kraji, u městského úřadu v Berouně, u CHKO a ve vědecky doložených faktech a studiích.

S pozdravem

Jiří Bouček

starosta obce

 

odpověď 6: ředitel společnosti VAK Beroun ze dne 13.11. 2022

Dobrý den.

Nepovažuji e-mailovou korespondenci za vhodné fórum k řešení takto zásadních otázek, proto se nebudu k podnětům a názorům, které zazněly v této konverzaci, vyjadřovat zde.

Pokud budeme přizváni k osobnímu jednání, rádi se jako provozovatel ČOV zúčastníme. Pro jakékoliv zásahy do provozu nebo technologie čistírny odpadních vod je ovšem zcela zásadní rozhodnutí vlastníka ČOV, kterým je obec Bubovice.

CzWA, odborná skupina Vodárenství,  pořádala minulý měsíc webinář Krasové vody, kde mj. zazněla i přednáška doc. Bruthanse. V případě zájmu lze shlédnout záznam webináře na následujícím odkazu: (1) Voda v krasu – YouTube

S pozdravem

Jiří Paul

ředitel společnosti